Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří

DetailUmění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří

 

                              

 

Informace o závěru projektu (červen 2021)

Česko-německý přeshraniční projekt Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří se k 30. červnu 2021 naplnil realizací jednotlivých plánovaných aktivit. Mezitím se již na konci května 2021 uzavřela výstava Krušnohoří / Erzgebirge – Umění pozdního středověku ve výstavních prostorách Oblastního muzeu v Chomutově, která je po dobu udržitelnosti přístupná virtuální prohlídkou na webových stránkách projektových partnerů. Ti se rozloučili společným závěrečným workshopem pořádaným 24. června 2021.

Užitečné odkazy: 

Informace k publikacím na: 

https://www.muzeummost.cz/cz/ustecky-kraj-vydal-pet-novych-publikaci-v-ramci-preshranicnich-aktivit

Informace k virtuálním prohlídkám výstav:  

https://www.muzeummost.cz/cz/prezentace-vystav-umeni-pozdniho-stredoveku

Informace ke sborníku Příběh starého Mostu na:

https://www.muzeummost.cz/cz/vystavy-akce/pribeh-stareho-mostu-vystava

Další informace naleznete na webových stránkách Ústeckého kraje (https://www.kr-ustecky.cz/ – Kultura a památková péče) a Vysoké školy výtvarných umění v Drážďanech (Hochschule für Bildende Künste Dresden – https://www.hfbk-dresden.de/).

 

Mezinárodní on-line workshop Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří prezentoval výsledky společné vědecko-výzkumné spolupráce dosažené v letech 2018 až 2021. Na české straně výstupy projektu zahrnuly restaurování pěti pozdně středověkých uměleckých děl ve vlastnictví Ústeckého kraje, dvojici výstav v Mostě a Chomutově přístupných virtuální prohlídkou, pět odborných publikací s výsledky vědeckého výzkumu a restaurování a sborník, který převyprávěl příběh zaniklého historického Mostu ve spojení s jeho historičkou Heide Mannlovou Rakovou. Workshop tak byl rozdělen do dvou souvislých přednáškových bloků (program v náhledu zde), z nichž první – stěžejní, byl věnován pozdně středověkému umění v Krušnohoří. Zde vystoupili se svými příspěvky odborná garantka projektu umělecká historička Jitka Šrejberová, která shrnula výsledky na české straně, a její němečtí kolegové umělecká historička Lia Bertramová spolu s restaurátorem Tinem Simonem. Oba posledně jmenovaní českému publiku přiblížili aktuální výsledky vědeckého výzkumu a poznání pozdně středověkého umění v saské části Krušnohoří, realizované v rámci projektu Vysokou školou výtvarných umění v Drážďanech.

 

Druhý blok byl zaměřen na problematiku představenou veřejnosti ve stejnojmenném sborníku Příběh starého Mostu. Vedle odborné garantky projektu přednesli své příspěvky Stefan Bürger z univerzity ve Würzburgu a Pavel Kalina z pražského ČVUT. Oba badatelé sledováním výzkumu Heide Mannlové Rakové děkanského kostela v Mostě ukázali, že děkanský kostel je nejen nevyčerpatelné téma dalšího bádání, ale i stavbou, v níž se mohou protínat různé vědecké přístupy a dva národy se společnou minulostí.

 

Vedle možnosti aktivní odborné diskuse a dotazů se účastníci mohli blíže seznámit stran realizátorů projektu jak s informacemi k partnerské spolupráci, tak byly představeny jednotlivé publikační výstupy.

Česko-německý přeshraniční projekt byl zaměřen na ochranu a péči o movité kulturní dědictví ve vlastnictví kraje, tematicky vybrané na podporu v roce 2019 úspěšného zápisu Hornického regionu Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Vedle toho aktualizoval téma „vyuhlení“ starého Mostu, jímž byla nevratně zastavena kontinuita vývoje jedné z cenných historických urbánních krajin v České republice. Široce tak mohl připomenout kulturní bohatství severozápadních Čech. Publikování výsledků projektu pak významným způsobem přispělo na obou stranách k hlubšímu poznání kulturních souvislostí krušnohorského regionu. Přehodnocení děl i vyloučení některých z nich z tamních dílenských okruhů podtrhuje nezbytný diskurs, který poznání nekonzervuje, ale rozvíjí. Spolupráce na výzkumu a ochraně uměleckých děl ve vlastnictví Ústeckého kraje se tímto projektem neuzavírá, naopak projekt zůstává příkladnou ukázkou toho, že je správné pokračovat v prohlubování podobných aktivit. Protože je zdejší umělecký vývoj úzce spojen s činností konkrétních lidí přesahující česko-německou hranici, musí spolupráce probíhat oboustranně a doslova „bez hranic“, ostatně jak ukazuje i samotný úspěšný zápis oblasti na Seznam světového dědictví UNESCO.

Aktivity od února do května 2021

Česko-německý přeshraniční projekt Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří se naplňuje realizací jednotlivých aktivit a blíží se do svého závěru. V první čtvrtině roku 2021 projektoví partneři představili další výsledky a výstupy. Dne 5. února 2021 otevřel Ústecký kraj ve spolupráci s Oblastním muzeem v Chomutově výstavu KRUŠNOHOŘÍ / ERZGEBIRGE – UMĚNÍ POZDNÍHO STŘEDOVĚKU v Oblastním muzeu v Chomutově.

 

Výstava KRUŠNOHOŘÍ / ERZGEBIRGE – UMĚNÍ POZDNÍHO STŘEDOVĚKU v Oblastním muzeu v Chomutově, © Roman Dušek 2021.

Výstava se konala ve výstavním sále starobylé radnice, náměstí 1. máje 1, Chomutov, v prodlouženém termínu do 29. 5. 2021. Jednalo se o klíčový výstup přeshraničního projektu se zapojením řady významných uměleckých děl ve spojení s Krušnohořím, ale také s podkrušnohorskou oblastí. Do přípravy výstavy byla zapojena Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech/Hochschule für Bildende Künste Dresden (HfBK), která prostřednictvím studentských prací připravila čtveřici vitrín k technologickým postupům ve výtvarném umění. 

 

Výstava je po dobu udržitelnosti projektu přístupná virtuální prohlídkou (více viz odkaz níže).

V dubnu 2021 bylo vydáno Ústeckým krajem pět odborných publikací, na nichž se podílel tým odborníků a restaurátorů zapojených do projektu. 

 

Publikace slouží jako samostatné studie k pěti sbírkovým předmětům restaurovaným z majetku Ústeckého kraje. Publikacemi byla zároveň nastavena možnost k prezentaci vědecko-výzkumných výsledků edicí s jednotným vizuálním stylem pod názvem Kulturní dědictví Ústeckého kraje. Publikace s podtitulem projektu byly vydány v tomto pořadí: Svatá Anna Samotřetí (svazek 1), Votivní deska mostecká Mistra I. W. (svazek 2), Trůnící Madona I. z mostecké sbírky (svazek 3), Retábl se sv. Barborou z chomutovské sbírky (svazek 4) a Madona z Krupky II. (svazek 5). Publikace jsou neprodejné a zájemci si je mohou vypůjčit v pověřených knihovnách Ústeckého kraje a v knihovnách s právem povinného výtisku, případně ve vybraných muzejních a oborových knihovnách. Dále si je do rozebrání zásob mohou vážní zájemci vyzvednout na Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje. Více viz odkaz níže.

Česká strana se dále zapojila do spolupráce v rámci online kolokvia pořádaného německým projektovým partnerem v projektu Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří, Vysokou školou výtvarných umění Drážďany, dne 8. května 2021.

 

Za českou stranu zde vystoupila odborná garantka projektu Jitka Šrejberová z pověření Lead Partnera s úvodním proslovem a dále s příspěvkem nazvaným Transferregion Erzgebirge – Die Bedeutung Freibergs in der Kunstproduktion des böhmischen Erzgebirges und der Vorerzgebirgsregion.

 

Aktivity do ledna 2021

Česko-německý přeshraniční projekt Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří nadále úspěšně plní své milníky realizací jednotlivých aktivy. V mezidobí od července 2020 do ledna 2021 projektoví partneři představili další výsledky a výstupy. Pandemická opatření se stala projektu inspirací k hledání nových cest na podporu kultury a k naplňování vědecko-výzkumného potenciálu. Současně se podařilo naplnit cíle na ochranu a zachování kulturního dědictví Ústeckého kraje zrestaurováním všech pěti děl.

Do 31. srpna 2020 bylo ukončeno restaurování retáblu se sv. Barborou z Oblastního muzea v Chomutově (inv. č. O 996–1002, Plk 121), který byl restaurátorem opětovně na své místo instalován 2. září 2020. 

 

Celá akce byla prezentována na webových stránkách jak muzea, tak Lead partnera – Ústeckého kraje, včetně jeho měsíčníku. Restaurování retáblu prováděl zkušený restaurátor Mario Král (Brno), který měl jako první možnost provést jeho kompletní restaurování. Projekt zde znovu potvrdil, že dal nejen „široce příležitost zapojit se restaurátorům z různých koutů České republiky a podpořil tak povědomí o kulturním bohatství severozápadních Čech“, ale že pomohl zajistit finančně a odborně náročné restaurování kulturního dědictví Ústeckého kraje. 

 

Přesně do 21. října 2020 byla v projektovém týmu realizována výstava „Příběh starého Mostu: Na památku Heide Mannlové“, kterou v týž den doprovodil z tiskárny stejnojmenný sborník. Vše bylo založeno na aktivním a včasném zajišťování nezbytných prací, které se opíraly o výtvarný návrh výstavy a pevně stanovenou strukturu sborníku. Detaily k oběma jsou níže v odkazu. Paralelně s nimi probíhala příprava stejnojmenného mezinárodního kolokvia k datu otevření výstavy 22. října 2020. Vzhledem k pandemickým opatřením bylo však kolokvium zrušeno a je plánováno nejdéle v termínu do 30. června 2021. Výstava sama byla ve stanoveném termínu otevřena, avšak veřejnosti mohla být fyzicky zpřístupněna krátce před Vánoci.

 

Již při tvorbě výstavy se musel tvůrčí tým podobně jako jiné v České republice vypořádat s touto eventualitou, proto bylo počítáno se zajištěním virtuální prohlídky na webových stránkách muzea. Výstava je tak zájemcům o starý Most trvale dostupná i po jejím skončení. Díky realizované výstavě se podařilo konzervovat a restaurovat řadu sbírkových předmětů podsbírky výtvarného umění Oblastního muzea v Mostě, které tvořily podstatu celé výstavy. Její koncepce tak pro sbírku měla vysoce pozitivní dopady při její péči a ochraně. Ocenit na tomto místě je třeba obětavou a vysoce odbornou práci dlouholeté muzejní konzervátorky Dagmar Pícové. Šestice vhodně zvolených výpůjček pak pomohla díky laskavosti vypůjčitelů dokreslit muzejní sbírkou vyprávěný příběh zaniklého historického Mostu.

Aktuálně probíhá odborné zpracování všech výsledků do dalších definovaných výstupů projektu. Jednou z hlavních nejbližších akcí, které nyní čeká partnery na české straně, je realizace výstavy KRUŠNOHOŘÍ / ERZGEBIRGE – UMĚNÍ POZDNÍHO STŘEDOVĚKU ve dnech 5. února až 18. dubna 2021 v Oblastním muzeu v Chomutově, starobylá radnice, náměstí 1. máje 1, Chomutov, výstavní sál. Brzy poté výstavu doprovodí pět odborných publikací, které shrnou výsledky týmu všech zapojených odborníků a restaurátorů. 

 

Aktivity do července 2020

Česko-německý přeshraniční projekt Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří se v roce 2020 přehoupl do své druhé poloviny a chystá se na své zakončení v roce 2021. Do roku 2020 aktivity projektových partnerů na české straně zahrnuly především restaurování, nezbytné materiálové průzkumy a vědecký výzkum, včetně jeho prvotní prezentace v rámci přednáškové činnosti. V srpnu 2019 bylo na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech ukončeno Asgard Kleinbauerovou restaurování tonda se sv. Annou Samotřetí z výzdoby svorníku klenby severní předsíně děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.

 

Tondo je jedním z restaurovaných sbírkových předmětů v projektu a stalo se tak i faktickým symbolem vzájemné spolupráce mezi českou a německou stranou. Dílo se nachází ve sbírce Oblastního muzea a galerie v Mostě (inv. č. UP 0393). Dne 12. 9. 2019 se v Oblastním muzeu a galerii v Mostě (též OMGM) odehrál za finanční podpory MK ČR z Programu pro památky UNESCO retrospektivní workshop Ústeckého kraje věnovaný úspěšnému zápisu statku na Seznam světového dědictví, příznačně nazvaný „Cesta Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge mezi světové dědictví (1998–2019)“. Zde tak bylo možno veřejnosti poprvé představit restaurované tondo, které bude v roce 2021 spolu s ostatními díly v projektu prezentováno v závěrečné výstavě Krušnohoří/Erzgebirge. Umění pozdního středověku.

 

Do 31. května 2020 bylo ukončeno restaurování trojice děl, a to jak ze sbírky Oblastního muzea a galerie v Mostě, tak ze sbírky Regionálního muzea v Teplicích. Do muzeí se po restaurování vrátily Votivní deska mostecká od Mistra IW (OMGM inv. č. UOM 0368), Trůnící Madona (OMGM inv. č. UP 0463) a Madona z Krupky (Regionální muzeum v Teplicích). Převoz byl zajišťován odborně specializovanou firmou počátkem června 2020.

 

Restaurování Votivní desky mostecké prováděl restaurátor Jakub Stretti (Praha). Trůnící Madonu, zv. též z Litvínova, restaurovala restaurátorka Monika Wolfová (Kyjov). Madona z Krupky prošla ateliérem restaurátora Jindřicha Šlechty (Horažďovice).

Projekt tak dal široce příležitost zapojit se restaurátorům z různých koutů České republiky a podpořil tak povědomí o kulturním bohatství severozápadních Čech. Interdisciplinaritu v projektu a těsnou spolupráci během procesu restaurování zajišťovala Akademická laboratoř materiálového průzkumu malířských děl (ALMA) při Akademii výtvarných umění v Praze. Aktuálně probíhá odborné zpracování veškerých výsledků získaných během procesu restaurování a materiálového průzkumu do předem definovaných výstupů projektu. Jednou z důležitých nejbližších akcí, které v říjnu 2020 čeká partnery na české straně, je organizace odborného kolokvia a výstavy Příběh starého Mostu s podtitulem Na památku Heide Mannlové Rakové. K odbornému kolokviu bude rovněž připraven stejnojmenný sborník. 

 

Aktivity 

V dubnu 2019 v rámci reciproce zapůjčilo Oblastní muzeum a galerie v Mostě do Oblastního muzea v Chomutově jeden ze svých sbírkových předmětů. Jedná se o epitaf Jindřicha Piscatora (inv. č. UOM 0477), přenesený do muzejních sbírek z děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Epitaf do roku 2021 nahradí v dlouhodobé expozici chomutovského muzea Všemu světu na útěchu oltář sv. Barbory, který je aktuálně restaurován.  Reciproční výpůjčka epitafu Jindřicha Piscatora († 1568–1569) umožňuje znovu vystavit dílo, které bylo po dlouhou dobu skryto očím návštěvníků. Současně je to příležitost upozornit na výročí 450 let od úmrtí významné mostecké osobnosti. Nejen vlastní latinský nápis na epitafu, ale také prameny dokládají, že Jindřich Piscator se těšil obecnému uznání za své aktivity ve městě. Nápis psaný v šesti řádcích praví, že „Na malou desku se nevejdou jeho ctnosti, / jichž bylo a je svědkem toto město Most.“ Deska je tak připomínkou jeho velkého vlivu na dění v Mostě, kde byl jedním z hlavních propagátorů luteránského vyznání a působil coby radní a také mostecký rychtář (1566).  V případě epitafu se jedná o reprezentativní náhrobek, u kterého si někteří badatelé pokládají otázku, zda již v době svého vzniku byl instalován v mosteckém kostele. Důvody k pochybnostem vyvolávají především dochované údaje o sporech při pohřbívání v kostele pro rozdílné vyznání. Navzdory těmto úvahám epitaf svou proveniencí přísluší do skupiny děl z výzdoby děkanského kostela a ať či onak odráží jednu z jeho důležitých historických etap. Vypráví příběh vysoce kultivovaného města 16. století, jehož společenský život se soustředil kolem městského kostela, v té době budovaného a nákladně vybavovaného. Malovaný epitafní náhrobek zachytil rodinu Jindřicha Piscatora, otce s třemi syny a manželku s dcerou. Celý výjev svou ikonografickou skladbou tradičně odkazuje ke spáse člověka. Za jeho osobitým pojetím lze zřejmě hledat samotného Piscatora, který byl magistrem lipské univerzity a zastáncem reformace. V pozadí výjevu s rodinou jsou do krajiny usazeny dvě scény – Křest Krista v Jordánu a neidentifikované postavy dvou mužů kráčejících si v ústrety, centrální zobrazení pak vrcholí Trůnem milosti, nad kterým je v trojúhelném štítovém nástavci umístěn Kristus při Posledním soudu.  

Dílo je příkladem „výtvarné kultury vznikající v prostředí reformačních církví na území Čech“, především sepulkrálního umění, kde luteránská kultura navzdory staletím zanechala nesmazatelnou stopu. Z výtvarného hlediska je jeho tvůrce řazen do okruhu v blízkosti dílny Lucase Cranacha st. a Lucase Cranacha ml. Obecné přijímání této tvorby a její recepce nejsou v tomto prostředí nijak neobvyklé, už proto že sám Lucas Cranach st. byl nejen přítelem Martina Luthera, ale i jiných náboženských reformátorů a také humanistů.  

Připravila Mgr. Jitka Šrejberová, Ph.D. 

 

Výběr literatury

HORNÍČKOVÁ, Kateřina, ŠRONĚK Michal (eds). Umění české reformace (1380-1620). Praha 2010.  

MANNLOVÁ, Heide, NOVÁKOVÁ, Zdenka. Severočeské umění 14.–18. století: Průvodce expozicí v přesunutém gotickém kostele v Mostě. Ústí nad Labem, 1988. 

MANNLOVÁ-RAKOVÁ, Heide. Kulturní památka Most: Děkanský kostel a jeho stavitelé. Praha 1988.  

OTTOVÁ, Michaela, ROYT, Jan. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v době konfesních změn (1517–1594). Ústí nad Labem 2014. 

 

Výzkum hornické minulosti Krušnohoří získal další podporu   Oblastní muzeum v Mostě bude nadále podporovat vzájemnou česko-německou spolupráci, která se rozvíjí na platformě společné hornické minulosti Krušnohorského regionu.  

Po několika úspěšně realizovaných tematických projektech z programu přeshraniční spolupráce Cíl3/Ziel 3 byl Monitorovacím výborem v Seiffen v září 2017 schválen projekt s názvem Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří, který bude realizován v letech 2018 – 2021 již v novém Programu spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko SN-CZ 2014-2020.  

Obsahem projektu je výměna zkušeností a rozvoj přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných česko-německých aktivit ve formě výzkumu, záchrany a propagace kulturního dědictví z období pozdního středověku. Velkou roli zde hrají aktivity podporující výměnu zkušeností mezi odborníky na mezinárodní úrovni a prezentace jejich práce veřejnosti. Na české straně bude, mimo jiné, prozkoumáno a zrestaurováno pět hodnotných uměleckých děl z podkrušnohorských muzeí, na německé straně pak proběhne komplexní výzkum pozdněgotických oltářů v oblasti Freibergu. Společná práce bude prezentována veřejnosti formou výstavy a workshopu. 

Projektovými partnery jsou Ústecký kraj, Hochschule für Bildende Künste Dresden a Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace. 

Projekt bude realizován v opatření Udržitelná, partnerská spolupráce, prioritní osa Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě. 

Předpokládané celkové náklady projektu činí 1.141.000 €, z toho 969.000 € podpora Evropské unie. 

Přeshraniční konference k 500 letům děkanského kostela v Mostě - tisková zpráva

Cyklus přednášek - Dóm má 500 let - tisková zpráva

 

V dubnu 2021 vydal Ústecký kraj publikace z česko-německého přeshraničního projektu Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří. Jedná se o celkem pět svazků, které shrnují výsledky restaurování pěti výtvarných děl z majetku Ústeckého kraje prezentovaných na výstavě KRUŠNOHOŘÍ / ERZGEBIRGE - UMĚNÍ POZDNÍHO STŘEDOVĚKU v Oblastním muzeu v Chomutově. Publikace s podtitulem projektu byly vydány v tomto pořadí: Svatá Anna Samotřetí (svazek 1), Votivní deska mostecká Mistra I. W. (svazek 2), Trůnící Madona I. z mostecké sbírky (svazek 3), Retábl se sv. Barborou z chomutovské sbírky (svazek 4) a Madona z Krupky II. (svazek 5). Sbírkové předměty spravují Oblastní muzeum v Chomutově, Oblastní muzeum a galerie v Mostě a Regionální muzeum v Teplicích. Každému z děl se publikace věnují z různých odborných pohledů, včetně pohledu těch, kteří se dílům přiblížili nejvíce, a to restaurátorů. Předměty restaurovali Asgard Kleinbauerová (SRN) a čeští restaurátoři Mario Král, Jakub Stretti, Jindřich Šlechta a Monika Wolfová. Výsledky materiálových analýz do publikací zpracovali Janka a David Hradilovi z Laboratoře ALMA Akademie výtvarných umění v Praze. Uměleckohistorické kapitoly připravila a publikace editovala umělecká historička Jitka Šrejberová z Oblastního muzea a galerie v Mostě. Graficky knihy navrhl a zpracoval akad. mal. Marek Jodas. Publikace tak uzavřely sérii publikačních výstupů z projektu zahájenou sborníkem příspěvků Příběh starého Mostu. Publikace včetně sborníku jsou neprodejné a zájemci si je mohou vypůjčit v pověřených knihovnách Ústeckého kraje a v knihovnách s právem povinného výtisku, případně ve vybraných muzejních a oborových knihovnách. Dále si je do rozebrání zásob mohou vážní zájemci vyzvednout na Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje – kontaktní osoba: Ing. Eva Hladká, e-mail: hladka.e(zavináč)kr-ustecky.cz.

 

Připravila Mgr. Jitka Šrejberová, Ph.D.