Knihovna

Historie knihovny

Založení knihovny je možno datovat rokem 1888 zároveň s ustanovením Městského muzea v Mostě, kdy mezi první dary muzeu patřily právě knihy, které se staly základem jejího fondu. Mezi první štědré dárce vzácných tisků patřil např. kvardián řádu minoritů v Mostě Augustin Schwarz. Po ustanovení Spolku přátel muzea (Verein der Museumsfreunde in Brüx) roku 1894, který si stanovil za jeden z úkolů vybudovat knihovnu, která by plnila především funkci veřejně vzdělávací, byl fond knihovny systematicky doplňován nákupy především odborné literatury a periodik (k největším nákupům došlo v letech 1894-1904).

Po roce 1902 byla získána knihovna ze zámku v Třebívlicích z pozůstalosti baronky Ulriky von Levetzow (3 572 sv.). Dalším významným zdrojem doplňování fondu se staly pozůstalosti po mosteckých osobnostech jako např. po Wenzlu Freyerovi a Carl von Pohnertovi (po r. 1923), Zachariáši Resslovi (1930), Josefu Konstantinu Beerovi (po r. 1933), Viktoru Patzeltovi (r. 1941), Friedrichu Striebem (po r. 1942), Josefu Borovičkovi (1991), Heide Mannlové (2003) aj. Dále byly knihy získávány dary a převody ze školních a klášterních knihoven, např. z knihovny německého reálného gymnázia (převzalo knihovnu zrušeného piaristického gymnázia v Mostě), ze zaniklých spolků a organizací. V roce 1938 po zrušení českého Podkrušnohorského muzea v Mostě (založeno r. 1928, převzalo knihovnu zrušeného spolku Vlastimil, založen r. 1881) získalo Městské muzeum v Mostě veškeré jeho sbírky včetně knihovny. 

Roku 1964 byla připojena knihovna zrušeného Městského muzea v Litvínově a roku 1965 Městského muzea v Hoře Svaté Kateřiny. Rukopisy a staré tisky byly soustředěny v Mostě v hlavním sídle knihovny (společenskovědné odd.).  Ve valdštejnském zámku v Litvínově bylo umístěno detašované přírodovědné odd. muzea a pro potřeby odborných pracovníků a veřejnosti zde byla ponechána knihovna bývalého Městského muzea v Litvínově, doplňovaná výhradně přírodovědnou literaturou. Roku 1999 byla litvínovská knihovna přestěhována do Mostu a definitivně tak byla spojena obě pracoviště.

Knihovní fondy

Rozsah fondu knihovny činí celkem 40 500 (zaokrouhlen stav k 31. 3. 2014) svazků a je rozdělen do dvou základních částí: sbírkové a specializované. Sbírková část (4 165 sv., nejsou zatím zahrnuty historické fondy 1801-1860) se dále dělí na historické fondy (rukopisy, inkunábule a staré tisky včetně periodik, ostatní konzervační fond včetně periodik) a regionální literaturu. Specializovaná část na specializovanou (odbornou) literaturu a periodika.

Od 1. 7. 2014 byl zprovozněn on-line katalog specializovaného (odborného) fondu knihovny, ve kterém se zatím nachází malá část fondu, katalog je průběžně doplňován. Knihovna spolupracuje se Souborným katalogem ČR.

Mezi zajímavosti sbírky rukopisů (220 sv.) náleží např. mariánský traktát připisovaný Arnoštu z Pardubic ze 2. poloviny 14. století, graduál Jakuba z Plzně z let 1537 - 1544 zhotovený pro literátské bratrstvo působící při kůru děkanského kostela v Mostě, nazývaný "nešťastný kancionál", či kniha mistrovských zkoušek cechu mosteckých krejčí z let 1576 až 1. poloviny 19. století. Nejstarší inkunábulí (9 sv.) je Bible vytištěná v Norimberku roku 1478. Veškeré exempláře jsou v jazyce latinském.

Ve sbírce starých tisků (tisky do r. 1800 - 1868 sv.) převládá literatura zaměřená na náboženství, přírodní vědy, medicínu, dějiny, právo, naučné slovníky atd. a odpovídá tak zaměření knihoven, které byly jejich původními majiteli (kláštery, školy,…). Mezi zajímavé tisky patří např. díla mosteckých a litvínovských významných osobností: Jiřího Pontana (J. Bartholda z Breitenberku), Jakuba Pontana (J. Spannmüllera), Westonie (Elizabethy Johanny Westonové) a Adaucta Voigta. Převládá literatura v jazyce německém, latinském, českém, v menším množství i francouzském.

Ve fondu ostatního konzervačního fondu (historické tisky z let 1801 - 1860, ostatní zajímavé a vzácné tisky) se nachází zatím především literatura vztahující se k národnímu obrození a literatura zaměřená na dějiny, přírodní vědy a naučné slovníky.

Sbírková regionální literatura (po r. 1861) mapuje oblast Mostecka, Litvínovska, Krušných hor, Českého středohoří, obecně i celých severních Čech v hranicích bývalého Severočeského kraje a přilehlou část Saska. Zvláštní pozornost je věnována dějinám hornictví v celé Podkrušnohorské pánvi a dokumentaci vývoje česko-německých vztahů obyvatelstva v pohraničí. K zajímavostem patří například vzorkovník na výrobu krušnohorských hraček ze zrušené hračkárny v Horním Jiřetíně z roku 1870. Do tohoto fondu náleží i regionální periodika.

Ve fondu specializované (odborné) literatury (včetně nesbírkové regionální literatury, periodik, a to i nesbírkových regionálních) jsou nejvíce zastoupeny obory: vlastivěda, geografie, dějiny, pomocné vědy historické, dějiny umění, etnografie, dějiny vědy a techniky zaměřené především na hornictví, encyklopedie a naučné slovníky, biografie významných osobností, z přírodních věd především geologie a paleontologie, botanika, zoologie, ochrana přírody. Mezi zajímavé a rozsahem obsáhlejší části fondu patří například knihy z oborů numismatiky, muzikologie, dějin umění, literatura mapující dějiny 2. světové války a zoologie. Specializovaná (odborná) periodika odpovídají svým zaměřením fondu specializované literatury. Nejvíce zastoupena jsou opět periodika z oborů dějin, pomocných věd historických, umění a zoologie. Po roce 1974, kdy bylo vydáno první číslo Sborníku Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná, byla zahájena výměna publikací, díky níž se podařilo knihovně získávat kromě domácích i zahraniční periodika (především zaměřená na ornitologii a entomologii).

Manuscriptorium

Oblastní muzeum a galerie v Mostě v roce 2019 prostřednictvím projektu VISK 6, podporovanému MK ČR, začalo digitalizovat rukopisy ze svých sbírek. Prvním takto uchovaným a zpřístupněným kodexem je rukopis označovaný jako Mostecký nešťastný kancionál.

Digitalizované historické dokumenty jsou zpřístupněné v evropské digitální knihovně Manuscriptorium.

Manuscriptorium je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Cílem projektu je zpřístupnit existující digitální obsah pomocí jednotných nástrojů tak, aby byl co nejlépe dostupný, a proto digitální knihovna agreguje dokumenty mnoha významných institucí nejen ze zemí Evropské Unie.

Komplexní záchovná digitalizace historických dokumentů dle Definice digitálního dokumentu pro potřeby zpřístupnění a trvalého uložení v podprogramu VISK6 byla provedena v digitalizačním centru AiP Beroun s.r.o.