Exponát měsíce 1/2025
V prostoru povrchových hnědouhelných lomů Nástup Dolů Nástup v Tušimicích bylo v uplynulých padesáti letech objeveno několik významných paleontologických nalezišť z období třetihor (tercieru). Již v padesátých letech byly ve vrtech v severní části tušimické oblasti nalézány drobné kostičky třetihorních živočichů a hojné úlomky ulit měkkýšů. Až postup skrývky v oblasti dolů Merkur a Severní lom odhalil unikátní lokalitu evropského významu známou později pod názvem Ahníkov. V jílových proplástcích ve spodní uhelné sloji byly objeveny pozůstatky více než 150 druhů živočichů z období vzniku uhlotvorného močálu.
Další významné nálezy pochází z takzvaných uhelných lupků. Nad hlavní uhelnou slojí v prostoru lomů Libouš a Merkur se vyskytuje 1 až 3 metry silná vrstva tvořená tmavě hnědými, jemně slídnatými bituminózními jíly se žlutými sideritickými pásky. Větší část těchto vrstev již byla odtěžena. Na jednom místě v lomu Libouš bylo na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století nacházeno velké množství jehlic patřící druhu borovice Engelhardtova (Pinus engelhardtii). Jehlice rostly ve svazku po třech a dosahovaly délky až 35 centimetrů. Spolu s nimi byly nacházeny často velké ukázky listů vřesnovité rostliny druhu postopčák znetvořený (Comptonia difformis).
Od roku 2014 jsou v povrchovém lomu Libouš dokumentovány nálezy fosilní flóry a fauny v několika polohách. Tyto vrstvy se nachází v blízkosti crandallitových proplástků, které jsou významným stratigrafickým prvkem. A to umožňuje poměrně přesně stanovit stáří vrstev s nálezy zkamenělin na rozmezí 17 700 000 let až 17 000 000 let. To řadí tyto vrstvy do libkovických vrstev. Libkovické a mladší lomské vrstvy byly do nedávné doby v prostoru mostecké pánve na nálezy fosilní flóry a fauny velmi chudé až sterilní. Od roku 2014 je dokumentováno několik poloh libkovických vrstev v dolech Nástup Tušimice, v lomu Libouš II – Sever. Dosud bylo v těchto vrstvách nalezeno 63 druhů rostlin. Z toho je 8 druhů jehličnanů a 55 druhů krytosemenných rostlin.
Kromě rostlinných fosílií byly v lokalitě nalezeny i pozůstatky ryb, hmyzu a neobvykle velké množství křídel vážek.
V lupcích byla také objevena řada zkamenělin živočichů. Nejhojnějšími nálezy byly jednotlivé kosterní pozůstatky pulců, žab a ryb. Velmi vzácně byly nalezeny i kosti, zuby, nebo části čelistí savců. Ojedinělými nálezy byly části ryb a výjimečnými nálezy bylo několik kusů celých ryb. Velmi hojné jsou nálezy lebečních kostí žabích pulců. Méně hojné byly nálezy částí, nebo celých jedinců pulců.
V roce 2024 bylo objeveno v polohách lupků místo s mimořádnými vzorky zkamenělin pulců. Na ploše asi 3x3 metry bylo nalezeno asi 15 exemplářů pulců. U většiny z nich se dochovala i ocasní část kostry. To je na této lokalitě velmi vzácné. Za uplynulých 20 let výzkumů byl nalezen jen jeden podobný exemplář. Oblastní muzeum a galerie získala z tohoto nálezu dva vzorky. První vzorek je deska o rozměrech 22x25 cm, na které jsou dva pulci, z nichž jeden (obr.1) má délku 13 cm (tělo 5cm, ocas 8cm) a druhý délku 12cm (tělo 5cm, ocas 7cm). Druhá deska (obr.2) má rozměry 15x29cm. Na této desce jsou také dva pulci, ovšem pouze těla bez ocasů. Jejich délka je 6 a 8cm.
Text: Pavel Dvořák
Foto: Pavel Krásenský