Exponát měsíce 5 / 2018
Johann Rordorf, ředitel Odborné modelářské a hračkářské školy v Horním Litvínově, vytvořil plastiku z pálené hlíny. Plastika Jaro je busta dívky ze souboru alegorií, představujících čtyři roční období a je datována do roku 1880.
rozměry : 360 x 470 x 255 mm
materiál : pálená hlína, kolorovaná
datace : 1880
autor : Rordorf Jean (Johann)
přírůstkové číslo : 28/93
detail signatury a datace.
Johann Rordorf (1844 – 1901)
RORDORF JOHANN (JEAN)
Ředitel odborné hračkářské školy v Hoře Sv. Kateřiny, později v Horním Litvínově (1874 - 1901). Narodil se 19. února 1844 ve Vídni v rodině zlatnického mistra Heinricha Rordorfa (1814 - 1867). Odborné vzdělání získal ve Vídni, kde od 14 let navštěvoval sochařský ateliér prof. Fernkorna, ředitele císařské slévárny a jeho nástupce prof. Tonnigera, studia završil na Academii výtvarných umění.
Po studiích zůstal ve Vídni a spolupracoval se známými sochaři na velkých zakázkách. Ve vlastní tvorbě upřednostňoval drobnější plastiku, rovněž tvořil modely pro přední vídeňské zlatnické dílny.
Práce mladého umělce zaujala odbornou veřejnost a v roce 1873 získal ocenění na světové výstavě ve Vídni za plastiku „Šípková Růženka“.
V roce 1874 byla zřízena odborná hračkářská škola v Hoře Sv. Kateřiny a vedením byl pověřen Johann Rordorf. Po pěti letech byla škola přeložena do Horního Litvínova, kam přechází i její ředitel. Díky jeho pedagogickým schopnostem získala škola renomé v širokém okolí. Profesoři a žáci prezentovali školu na mnoha výstavách v Rakousko-Uhersku i za hranicemi a dosáhli řady ocenění. Škola byla v roce 1882 zestátněna.
Přes náročnou práci Johann Rordorf nezapomněl na vlastní tvůrčí činnost. Jeho záběr byl široký. Od spolupráce na monumentálních plastikách v rodné Vídni, přes oficiální zakázky pro město a soukromé zájemce, funerální plastiku, uměleckořemeslné práce, až po volnou tvorbu. V té se hlavně věnoval drobnějším plastikám s žánrovou tématikou a alegoriím. V těchto dílech vynikl jeho úžasný smysl pro detail a precizní modelaci.
Johann Rordorf byl členem výkonného výboru pro správu litvínovského muzea, založeného v roce 1898. Byl ženatý a měl dvě dcery, Annu a Paulu. Paulina předčasná smrt jej hluboce zasáhla. Ač je dnes téměř zapomenut, ve své době patřil k významným osobnostem Litvínovska a jeho dílo získalo uznání nejen doma, ale i v Evropě.
Zemřel 7. března 1901 na zápal plic a byl pohřben v rodinné hrobce v Horním Litvínově.