cs
de
en
Exponát měsíce 9 / 2024
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
Kormorán velký je nezaměnitelný vodní pták z řádu veslonohých. Vyskytuje se na většině kontinentů. Na první pohled upoutá svou velikostí i chováním. Velký je téměř jako husa, dospělí ptáci jsou černí, v době páření mají bíle zbarvená hrdla, chocholky v týlu hlavy a skvrny na bocích. Nedospělí jedinci jsou hnědí, spodek těla je světlý, skvrnitý. Dlouhý silný zobák s hákovitou špičkou a nohy, jejichž všechny čtyři prsty jsou spojeny plovací blánou, dělají z kormorána dokonalého vodního lovce. Jeho potravou jsou téměř výhradně ryby. Je velmi žravý, za kořistí se dokáže potápět do značné hloubky, pod vodou vydrží déle, než minutu. Kormoráni loví často kolektivně, což ještě zvyšuje úspěšnost jejich lovu. Ulovené ryby mohou být dlouhé i 50 cm, většinou však do 20 cm, polykány jsou vždy hlavou napřed. Vzhledem ke svým potravním nárokům je považován za velkého škůdce rybničního hospodaření, rybáři je velice neoblíben a pronásledován.
V Česku kormorán velký poprvé vyhnízdil roku 1982 na Nových Mlýnech, od té doby se rozšířil do mnoha jiných lokalit. U nás se jedná o druh hnízdící, protahující i zimující. Kormoráni začínají hnízdit v březnu, zpravidla několik párů pospolu, často staví hnízda v koloniích jiných vodních ptáků, např. volavek. Hnízdo je postaveno ze silnějších větví, hnízdní kotlinka z jemných větviček, trávy, rákosu apod. Samice snáší většinou v dubnu 2 – 4 vejce, na nichž sedí oba rodiče 28 – 30 dní. Na hnízdě stráví mláďata čtyři týdny. Poté se rozlézají do okolí, kde je dospělí krmí přibližně další měsíc, než se naučí lovit a létat. Vysoké počty kormoránů můžeme pozorovat každou zimu na jezeře Most. Většinou nejsou nijak plaší, po lovu si často suší roztažená křídla na plovoucích molech nedaleko břehu.
Text: Jaroslav Bažant
Foto: Miloslav Anderle