HROT Z ŽERDĚ PLUKOVNÍHO PRAPORU PĚŠÍHO PLUKU KOLOWRAT.

Exponát měsíce 9 / 2020

HROT Z ŽERDĚ PLUKOVNÍHO PRAPORU PĚŠÍHO PLUKU KOLOWRAT.

Mosazný rytý hrot ze žerdi plukovního praporu (Regimentsfahne) pravděpodobně pěšího pluku Kolowrat (Infanterie-Regiment Kolowrat, po roce 1741).

Na lícní straně hrotu je vyryt říšský orel s korunovaným srdečním štítkem dědičných zemí (Čechy, Uhry, Rakousy) a monogramem MT (Maria Terezia). Po obvodu běží latinský nápis SUB UMBRA ALARUM TUARUM PROTEGE NOS (Chraň nás ve stínu svých křídel – původně heslo při erbu španělských králů, od dob Karla V. jedno z hesel habsburských armád), následován malou kurzívou se značkou rytce. Na rubové straně je vyobrazení sv. Petra a Pavla s nápisovou páskou S. PETRUS ET PAULUS. A (svatý Petr a Pavel apoštolové), pod vyobrazení obou světců erb Krakovských z Kolovrat s monogramem C. C. K. V. K (Cajetanus comes Krakowski von Kolowrat).

Po obvodu běží latinský nápis DUCES PRIMI ET PRINCIPES (vládce nad veliteli a vůdci – bib. II. Letopisy 8.9) a PORTA INFERI NON PRAEVALEBUNT (ni brány pekelné ji nepřemohou – bib. Matouš 16.18). Tento původně říšský pluk byl založen v Erfurtu roku 1674 během francouzsko-nizozemské války (1672–78).

V roce 1737 se jeho majitelem a plukovníkem stal český šlechtic Kajetán František Krakovský z Kolovrat (1689–1769). Pluk se zúčastnil většiny bitev války o rakouské dědictví. Dne 10. dubna 1741 se zúčastnil bitvy u Mollwitz. V bitvě u Hohenfriedbergu dne 4. června 1745 utrpěl těžké ztráty a byl zde raněn i jeho majitel a plukovník hrabě Krakovský z Kolovrat. Pluk zde hrdinsky hájil svoji pozici až do konce nešťastné bitvy. Právě v bitvě u Hohenfriedbergu ztratil deset svých praporů.

Hrot ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě je zřejmě z plukovního praporu, který byl pluku udělen právě po této ztrátě. V bitvě u Zárova 30. září 1745 byl pluk bojeschopný jen v počtu jednoho praporu. Pluk se nadále zúčastnil bitev sedmileté války (Lovosice, Štěrboholy, Leuthen atd.). Když v roce 1769 podmaršálek a vojenský velitel Moravy Kajetán hrabě Krakovský z Kolovrat zemřel, pluk zůstal bez majitele až do roku 1773. V roce 1773 se stal jeho novým majitelem Johann baron von Koch.

Na tento pluk později navázal rakouský a rakousko-uherský pěší pluk č. 17 (Infanterie-Regiment. 17/ IR. 17), ten byl pro své nové sídlo v Lublani tvořen převážně slovinskými vojáky a existoval až do roku 1918.