Dva obrazy od Norberta Grunda

Exponát měsíce 7 / 2022

Exponát měsíce července představují dva obrazy Gotický kostel s hostincem a Zámek v Itálii českého rokokového malíře Norberta Grunda (4. prosince 1717 Praha-Malá Strana – 17. července 1767 Praha-Malá Strana).

Oba vystavené obrazy byly získány do sbírek muzea darem v roce 1899, a to prostřednictvím Spolku přátel muzea (Verein der Museumsfreunde Brüx), který od roku 1894 řídil činnost muzea i péči o sbírky. Celkem získal tento Spolek přátel muzea darem kolekci osmi obrazů Norberta Grunda, ze které jsou v rámci exponátu měsíce vybrány dva, které představují Grundovy typické nejčastější náměty. To byly zejména galantní scény, lovecké scény a aristokratická zábava nebo život na vesnici a ve městě.  Výjimku mezi širokou škálou témat, kterým se věnoval, tvořila pouze zátiší.

Norbert Grund – malíř kabinetních žánrových obrázků

Grundův otec Kristián pracoval jako dvorní malíř u Kolovratů a u něho také, i díky přístupu k jejich rozsáhlé obrazárně, získal Norbert Grund v roce 1738 první malířské zkušenosti. Jeho studijní cesty poté vedly do Vídně, Benátek a Würzburgu. Vyškolil se i ve šlechtických obrazárnách a podněty čerpal i z grafických listů. Vliv na Grundovo dílo mělo jak české barokní umění, němečtí mistři miniatur, benátští malíři vedut a zejména pak francouzská rokoková malba malíře Antoine Watteaua.

Roku 1751 se oženil a manželství mu přineslo šest nebo sedm dětí. Uživit tak početnou rodinu nebylo v té době nijak jednoduché, i proto dal přednost menším formátům, a lépe prodejné žánrové malbě a krajinářství, které nacházely zejména ve střední třídě oblibu, a tím pádem i odbyt. Na zakázku maloval také biblické motivy. V roce 1752 se stal členem malostranského cechu malířů. Jeho miniaturní obrázky zaujmou svým precizním provedením a smyslem pro detail, který dokáže věrně evokovat danou situaci. Existuje pouze jeden jeho autoportrét Vlastní podobizna s paletou ve sbírce Národní galerie v Praze, kde je také zastoupen dalšími, více než dvě stovkami děl, které daroval Josef Karel Eduard Hoser tehdejší Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Text: PhDr. Olga Kubelková