cs
de
en
Exponát měsíce 1 / 2019
Clarina (trompeta)
Hans Geyer, Vídeň 1675
Oblíbený žesťový nástroj, běžně se vyskytující v hudebně provozovací praxi po celé období 17. a 18. století. Byl často využívaný jak v sakrálních, tak i světských umělecky činných kruzích. V oblasti severozápadního Podkrušnohoří clariny tehdy tvořily takřka nepostradatelnou součást kostelních instrumentářů. Jejich počet na některých zdejších vrcholně barokních chrámových kůrech dokonce dosahoval počtu i okolo deseti kusů. Původ vystaveného nástroje velmi pravděpodobně souvisí s hudebním děním minoritského konventu, jehož budovy stávaly v centru areálu dnes již neexistujícího starého města Mostu. Ačkoli takto prezentovaná podoba bohužel nenabývá původní úplnosti a tím i vzhledu, jde v rámci severočeského regionu o jedinečný, navíc poněkud náročněji výtvarně pojatý exemplář. V současné době může „mostecké“ clarině víceméně konkurovat pouze o něco mladší nástroj téhož druhu, uchovávaný v prostorách depozitáře Oblastního muzea v Litoměřicích.
Clarinista v pozici při hraní.
Clariny bývaly velmi často zdobeny takzvanými šňůrami a střapci. Tato téměř nepostradatelná a charakteristická okrasa nacházela uplatnění také na nástrojích clarinistů v severozápadních Čechách. Zdobnými střapci a pravděpodobně i šňůrami, v roce dovezenými z Litoměřic, si své instrumenty vyzdobili například hudebníci z Duchcova. Podobně tomu bylo i ve Flájích během let 1734 a 1735, v Horním Jiřetíně roku 1705, neboTeplicích, odkud existuje zpráva datovaná již rokem 1685. Střapce a šňůry byly vytvářeny v rozličných barvách. Třeba ve zmíněných Teplicích to byla červená a bílá, v Mariánských Radčicích na konci třicátých a počátku čtyřicátých let 18. století zelená a bílá. Clarinistův nástroj na obrázku však tyto popisované zdobné prvky bohužel postrádá.