cs
de
en
Exponát měsíce 11 / 2021
Dobové album tzv. nouzových bankovek soukromého sběratele obsahuje bankovky z různých regionů Německa a částečně také Rakouska. Bankovky pocházejí převážně z let 1918 - 1921.
Německo - nouzové bankovky 1914 - 1923
V důsledku potřeby financování vysokých válečných výdajů přistoupila na počátku války německá vláda spolu s Říšskou bankou k sérii opatření, která měla pomoci k jejich pokrytí. Jedním z těchto opatření bylo zrušení směnitelnosti bankovek za zlato, což ještě více přispělo ke spekulativnímu tezaurovaní mincí (vyjmutí z peněžního oběhu). Zlaté a stříbrné mince byly stahovány z oběhu a nahrazovány převážně papírovými platidly a mincemi z různých kovů.
Tezaurace mincí způsobovala nedostatek platidel nižších nominálních hodnot. Nedostatek mincí byl tak velký, že docházelo k trhání, resp. stříhání papírových bankovek, a často se také přecházelo k naturální směně. Jako následek situace se v letech 1914 a 1915 do oběhu začínají dostávat ve velkém počtu nouzová platidla. Nouzové bankovky byly emitovány spořitelnami, obcemi a výrobními podniky. Nouzové bankovky byly kromě papíru tištěny také na kůži, plátně, hedvábí či jutě. Část bankovek byla tištěna pouze jednostranně.
Skutečnost, že bankovky měli plnou kupní sílu pouze v lokalitě, kde byly emitovány, byla zneužívána ke spekulacím. Oběťmi těchto spekulací se stávali např. lidé, kteří danou oblastí nebo městem pouze projížděli. Při placení platnými bankovkami emitovanými Říšskou bankou dostávali nazpět lokální nouzová platidla. Oběťmi těchto praktik se ve velkém množství stávali demobilizovaní vojáci, kteří se vojenskými transporty vraceli do svých domovů.
V období po skončení I. světové války, kdy docházelo k postupné akceleraci inflace, začalo obíhat stále větší množství různých druhů platidel. Na vrcholu hyperinflace (podzim roku 1923) bylo v oběhu na dva tisíce různých druhů nouzových platidel. Část těchto platidel byla emitována autorizovanými vydavateli, ale většina byla vydávána ilegálně. Na podzim roku 1923 činila nominální hodnota neautorizovaných bankovek 400 - 500 triliónů marek (400 000 000 000 000 000 000).
Nouzové bankovky se staly po svém uvedení do oběhu vyhledávané mezi sběrateli. Města, a dokonce vesnice, získávaly dodatečný příjem z emitování bankovek, které byly prodávány za vyšší než stanovenou nominální hodnotu sběratelům.
Bankovky jsou díky svým námětům zajímavým zdrojem pro studium tehdejší kulturní, politické a sociální situace. Bankovky mnohdy obsahují komentáře či náměty týkající se inflace nebo nacionalistické motivy. Často také poukazují na místní historii, pohádky a legendy.
Zatímco zpočátku se v případě nouzových bankovek jednalo o bankovky nízkých nominálů, později, zejména v roce 1923, se do oběhu dostávaly bankovky s nominální hodnotou v řádech miliónů až biliónů marek.
Nouzová bankovka s nejvyšší nominální hodnotou uvedená do oběhu byla vydána 10. listopadu 1923 městem Düsseldorf. Její nominální hodnota činila 100 bilionů marek (100 000 000 000 000).
Text: Ing. et Bc. Ludvík Lejsek